Z kroniky „PAMĚTNÍK varhaníků ve Veselí n. M.“ Karla Bařiny:

Ve Veselském kostele každoročně o vánocích při první mši sv. po jitřní slyšeti nadšený zpěv této vánoční písně, jež s vroucností a nadšením zpívají věřící od školních dětí až po stařečky shrbené těžkou prací, a tak touto písní všechen lid vítá příchod Děťátka a snad v mnohém oku možno zříti slzu radosti, kterou tato píseň vyloudila z očí věřících. Tuto píseň složil místní kaplan P. Ondřej Brázdil. Narozen dne 30. listopadu 1814 v Ratajích u Kroměříže, bohosloví studoval v Olomouci. Po vysvěcení na kněze dne 2. srpna 1840 ustanoven kooperátorem v Kostelci u Kyjova, pak v roce 1843 kaplanem v Nákle na Hané. Později přeložen do Předmostí u Přerova a v měsíci září 1854 ustanoven kaplanem ve Veselí nad Moravou. Roku 1859 odešel do Uherské Skalice (dnes jenom Skalice) jako katecheta na nižší gymnázium a po několika letech dne 13. Července 1865 ustanoven administrátorem v Hradčovicích u Uherského Brodu, tam se později stal farářem. V roce 1872, dne 30 května zemřel a na tamějším hřbitově byl pochován proti věži kostela. Jeho hrob je ozdoben pěkným pomníkem.
Jakého vlasteneckého ducha byl tento kněz, o tom svědčí slova jeho přítele, učitelského pomocníka Osvalda Vídrmana v Nákle: Byl to kněz, probudilý vlastenec, buditel a osvěcovatel lidu i národního vědomí. Jeho kázání účinkovala ne tak na cit, jako na rozum a lidé se shrnuli do kostela třeba dvakrát za den, aby jeho kázání slyšeli a na duchu pookřáli. Učil zpěvu v chrámu pomocí učitelů a pracoval pilně s P. Tomášem Bečákem na jeho kancionálu. (Josef Vrbka: „Dějiny obce Nákla“, vydané v r. 1940, str. 175.)
Píseň „Narodilo se Děťátko“ se Veselanům velice zalíbila a záhy se rozšířila po celém okolí. Během let se však harmonizace této písně ztratila a lid ji zpíval bez doprovodu varhan. Proto místní varhaník Karel Bařina v roce 1907 tuto píseň zharmonizoval a u příležitostného setkání se svým bývalým učitelem Leošem Janáčkem v Brně požádal Mistra o posudek této písně. Jeho povaha je známa a známá také přísná kritika všeho, co spadá do oboru hudby a zpěvu. A Mistr Janáček se sám o ní vyjádřil: „To je perla mezi vánočními písněmi a svého druhu jediná, text dětinně prostý, připomínající příchod pastýřů a nápěv k textu je zcela přiléhající.“ Takový byl posudek Mistrův, plně vystihující hodnotu této písně. Její harmonizaci na požádání přehlédl, několika črtami opravil a ochotně sám vlastnoručně napsal. Tento památný rukopis uchovával Karel Bařina jako vzácnou památku na velikého Mistra a učitele.
Píseň „Narodilo se Děťátko“, vzniklá ve Veselí, našla si cestu pro svoji vysokou hodnotu básnickou i uměleckou do Uherského Ostrohu, odkud ji nadučitel Boh. Obrátil rozšířil v Hulíně a okolí. V roce 1920 jevil velký zájem o tuto píseň ředitel měšťanské školy pan J. Borůvka v Uherském Ostrohu a doporučoval ji všude tam, kde se naskytla příležitost.
Také P. František Karlík, Veselský rodák, ji nacvičil a zavedl ve svém působišti, farnosti Velkoořechovské u Luhačovic. Sám varhaník Karel Bařina na požádání 3 rodin z Veselí, Zarazic a Moravského Písku zaslal tuto píseň do dvou míst naším vystěhovalcům ze Slovácka v Americe.
Tato píseň se také dostala do minoritského kláštera v Mostě, kde ji zavedl převor P. Bonaventura Hruška. Brzy potom zazpívala ji po prvé Cyrilská jednota u sv. Michala ve Znojmě.
Též pan děkan P. František Bílek v České Třebové, odborník a horlivý sběratel církevních písní, psal o ní: „Píseň často přehrávám a čím častěji ji hraji, tím zdá se mně krásnější.“
V Americe, v Hospitalu „Sacra coena“ v Tomahawku ve státě Winconsin, nacvičila tuto krásnou píseň vánoční milosrdná sestra Maria Cyrilla s několika českými sestrami, zaměstnanými v ústavě. Když se roznesla pověst, že se o jitřní bude zpívati česká píseň, přišli a přijeli čeští farmáři i s rodinami z okruhu 50 km. V chrámě panoval klid a naprosté ticho. Jakmile však zazněla první slova české písně „Narodilo se Děťátko“, nastal v kostele šum, neklid, ozvaly se vzlyky a pláč, jakého tento chrám dosud neslyšel. Tak dojala prostinká píseň vánoční nitra českých vystěhovalců a připomněla jim jejich vlast tak vzdálenou. (Podle vyprávění ředitele p J. Borůvky v Uherském Ostrohu)

Tato píseň byla doporučena farním úřadem ve Veselí v roce 1930 k přijetí do nového kancionálu arcidiecéze olomoucké „Boží cesta“, kde je připojena k písním vánočním pod číslem 53, jako píseň mešní, napsaná ve 4/4 taktu; (Původní takt je 6/8). Byla také nově zharmonizována Vítem Kmentem v poloze velmi nízké C dur. Původně zharmonizována a napsána v tónině F dur, případně Es dur. Neboť v těchto tóninách zmíněná píseň nejlépe vyzní.




Vstup

1. Narodilo se Děťátko této noci nám./ Lidské toto pacholátko jest Bůh velký sám./ Těšme se a plesejme,/ radostně i zpívejme,/ Ježíš nám narodil se:/ „Vítej, vítej,/ Spasiteli,/ vítej nám, Vykupiteli,/ a nad námi smiluj se!“

Gloria

2. „Sláva Bohu na výsosti!“/ pějí andělé,/ že jsou sliby skutečností,/ věstí vesele:/ „Dnes se vpravdě splnilo,/ což nám slíbeno bylo:/ Spasitel se narodil!“/ Sláva, sláva, ó Ježíši,/ sláva tobě buď nejvyšší,/ nám pokoj tvůj za podíl.

Graduale

3. V jeslích leží Nemluvňátko novorozené,/ jest to svaté Jezulátko bohozplozené;/ z něho my se těšíme,/ upřímně je zdravíme,/ nese nám vykoupení./ Tiše, tiše odpočívej,/ tiše na nás se usmívej,/ Dítě, naše spasení!

Credo

4. Podle slibu pradávného z Ducha vtělil se,/ z lůna Panny přečistého dnes narodil se:/ Syn to Otce věčného/ a Syn Boha živého,/ stal se jak my člověkem;/ zázračnou se vtělil mocí,/ narodil se této noci/ Ten, jenž živ jest před věkem.

Obětování

5. Pojďme také k Ježíškovi,/ pospěšme k němu,/ pojďme k tomu Synáčkovi/ dnes zrozenému,/ pospěšme jej navštívit/ a se jemu poklonit,/ pojďme pozdraviti Ho:/ „Zdráv buď, Boží Synu malý,/ zdráv buď, nebes, země Králi,/ přijmi dar od každého!“

Sanctus

6. Nebe, aj, je otevřené,/ kůry andělů/ k zemi dnes tak oblažené/ sstupují dolů,/ by novorozenému/ Pacholátku božskému:/ „Svatý, svatý“ zpívali./ S nimi: „Svatý“, pějme tobě,/ „svatý, ač v lidské podobě,/ svatý, svatý, svatý jsi.“

Po pozdvihování (Benedictus)

7. Sestoupil k nám Požehnaný,/ klaňme se jemu,/ vydali jej rajské brány/ k blahu našemu./ Jenž je v chlévě narozen,/ ejhle, nově je zplozen/ zázračně na oltáři:/ tamo leží v chudém chlévě,/ tu se skrývá v prostém chlebě/ ten, jemuž „Hosanna“ zní.

Agnus

8. Hle, jak milé Nemluvňátko/ tiše zde leží,/ krásné Boží Neviňátko/ to nás potěší:/ my tě v jesle snížili,/ oběť tvou zavinili,/ avšak toho litujem!/ Spasiteli, slitování,/ buď Beránkem smilování/ a odpusť nám viny všem!

Přijímání

9. Betlehem „dům chleba“ slove/ právem všelikým,/ tamť se zrodil, jenž se zove/ sám Chlebem živým./ Hle, my, kdož tu lačníme/ a po spáse žízníme,/ z duše k tobě voláme:/ „Boží Chlebe nejsvětější,/ Ježíši náš nejmilejší,/ živ nás, živ nás, žádáme.“

10. Nehodni jsme, uznáváme,/ přijímat tebe,/ naději však pevnou máme,/ že nám dáš sebe,/ z hříchů že nás očistíš,/ Krví, Tělem nasytíš,/ neb ses proto narodil,/ bys proměnil, ó Ježíši,/ naši duši ve svou říši/ a v ní navždy vévodil.

Závěr

11. Již, Ježíšku roztomilý,/ rač propustit nás,/ dárkem jsme tě obdařili,/ přijmi jej od nás!/ Nežli se rozloučíme,/ o to tebe prosíme:/ milost rač nám darovati,/ bychom v dobrém vytrvali,/ kdysi k tobě se dostali,/ rač nám všem požehnati.